Přeskočit na obsah
Ospalá knihovna

Světlo, vnitřní hodiny a změna času

Proč ranní světlo pomáhá večer usnout, co s tělem dělá posun hodin a jak se na něj připravit.

Aktualizováno 11. 10. 2026

Dvakrát do roka si posuneme ručičky a pak týden zíváme. Nejde jen o jednu ztracenou hodinu. V těle nám tikají vlastní hodiny a ty se řídí hlavně světlem – ne tím, co ukazuje displej.

Tip na dnešní večer: Sherlock Holmes na celou noc: 8,5 hodiny bez přestávky (8 h 29 min) na celou noc.

Vnitřní hodiny v nás

Tělo i chování se mění v přibližně čtyřiadvacetihodinovém rytmu. Řídí ho „hlavní hodiny“ v mozku, které podle světla vnímaného očima seřizují ostatní hodiny v těle. Večer dávají pokyn k tvorbě melatoninu, hormonu, který navozuje ospalost.

Když jsou vnitřní hodiny dlouhodobě rozladěné – třeba při práci na směny – souvisí to s vyšším rizikem obezity, cukrovky, poruch nálady a srdečních nemocí.

Ráno světlo, večer šero

Přímé sluneční světlo je mnohonásobně jasnější než běžné osvětlení v kanceláři. Moderní život nám ale dává málo denního světla přes den a hodně světla po setmění – a to vnitřní hodiny posouvá na později.

Pěkně to ukázal pokus, při kterém lidé týden stanovali jen při přirozeném světle. Jejich vnitřní hodiny se srovnaly se sluncem a biologická noc začínala zhruba se západem slunce. Nejvíc se posunuli ti, kdo byli předtím výrazné „sovy“.

Vliv má i obyčejné světlo v obýváku. V laboratorní studii běžné pokojové osvětlení v hodinách před spaním oproti šeru posunulo začátek tvorby melatoninu na později téměř u všech účastníků a jeho tvorbu zkrátilo asi o hodinu a půl.

Z toho plynou dvě jednoduché rady:

Sovy, skřivani a sociální jet lag

Někdo je čilý od rána, jiný se rozjíždí až večer. Tento sklon – chronotyp – je z velké části dán vnitřními hodinami a geny. „Sovy“ si ve všední dny kvůli brzkému vstávání budují spánkový dluh a o víkendu ho dohánějí. Výzkumníci tomu říkají sociální jet lag: jako bychom každý týden přeletěli pár časových pásem tam a zpátky. Velká studie ho spojila i s vyšší tělesnou hmotností.

Studie Harvardovy lékařské fakulty sledovala přes 300 tisíc lidí z Velké Británie (2026). Výrazné „sovy“ měly častěji horší zdraví srdce a cév a během 14 let o 16 % vyšší riziko infarktu nebo mrtvice. Tři čtvrtiny rozdílu ale vysvětlily běžné rizikové faktory: kouření, pohyb, strava, váha, tlak a také spánek. Sova tedy nemusí stonat. Vyplatí se jí ale hlídat si spánek a návyky víc než ostatním.

Co dělá změna času

Nejvíc potíží přináší jarní posun na letní čas, kdy přijdeme o hodinu spánku a ráno je zase tma.

Na podzim to bývá snazší: hodinu spánku získáme. V roce 2026 se hodiny posouvají v neděli 25. října ze 3:00 na 2:00.

Americká akademie spánkové medicíny proto doporučuje střídání času zrušit a zavést trvale standardní, tedy „zimní“ čas. Stejně se staví i evropské spánkové a chronobiologické společnosti: víc ranního světla v zimě a méně večerního v létě podle nich lépe seřídí vnitřní hodiny. Český překlad jejich stanoviska zveřejnil Fyziologický ústav AV ČR. K trvale standardnímu času se v roce 2026 přiklonil i přehled kanadských odborníků v Canadian Medical Association Journal. Upozorňují, že pokusy s trvale letním časem v USA (1974), Rusku (2011) a Chile (2015) skončily, protože lidem vadila tmavá zimní rána.

V Evropě se o věci dál jedná. V konzultaci Evropské komise z roku 2018 se většina z milionů odpovídajících vyslovila pro konec střídání času, šlo ale o dobrovolnou konzultaci, ne reprezentativní průzkum. Státy EU se zatím nedohodly a česká vláda v roce 2026 schválila zachování střídání času i na další roky.

Jak se na změnu připravit

Podle Americké akademie spánkové medicíny narušuje posun času spánek zhruba týden. Doporučuje:

K tomu se hodí i obě rady o světle výše: ráno ven, večer ztlumit.

Poslechnout si „Vítr ve vrbách – Na říčním břehu“Další články