„Nezhasínej!“ „Pod postelí něco je.“ „Můžu spát u vás?“ Tyhle věty zná skoro každý rodič. Strach ze tmy a ze spaní o samotě patří k dětství. Většinou je normální a s věkem slábne. Přesto umí pořádně rozbít večery celé rodině. Dobrá zpráva: dá se s ním pracovat.
Bojí se skoro každé dítě
Nizozemští psychologové se vyptali 176 dětí ve věku 4–12 let. Noční strachy přiznalo 73 % z nich. Časté byly už u předškoláků, nejvíc jich bylo kolem 7–9 let a pak se počet držel.
Zajímavé je, co řekli rodiče. Strachy svých dětí výrazně podceňovali. Dítě se tedy často bojí víc, než si myslíme.
V australské studii s 511 dětmi a dospívajícími (8–16 let) mělo noční strachy skoro dvě třetiny z nich. U mladších dětí víc než u dospívajících. Nejčastěji se bály, že se k nim v noci někdo dostane domů.
Proč se děti bojí
Malé dítě ještě úplně nerozliší, co je skutečné a co vymyšlené. Ve studii s dětmi ve věku 4–6 let si děti se silným strachem ze tmy víc pletly fantazii se skutečností než jejich vrstevníci bez strachu. Strašidlo ze včerejší pohádky je pro ně v tmavém pokoji docela opravdové.
Odkud strach přišel? Skoro čtyři z pěti dětí v nizozemské studii uvedly, že se bojí kvůli něčemu, co viděly nebo slyšely. Třeba z filmu, z vyprávění nebo ze zpráv.
Co pomáhá večer
- Berte strach vážně. Nevysmívejte se mu. Nechte dítě říct, čeho se bojí.
- Zkontrolujte s ním pokoj. Americká pediatrická akademie (AAP) radí podívat se, jestli dítě neděsí něco konkrétního, třeba stín na zdi. Pokud ano, odstraňte ho.
- Nechte svítit světýlko, pokud dítěti pomáhá. AAP to výslovně dovoluje. Stačí tlumené, ne velká lampa. Víc o světle v ložnici je v článku Ložnice pro dobrý spánek.
- Večer nic strašidelného. Žádné děsivé filmy ani zprávy. Na konec dne se hodí klidný příběh.
- Stejný rituál každý večer. Dítě ví, co přijde, a to ho uklidňuje. Jak takový rituál postavit, píšeme v článku Jak uspat dítě.
Plyšák, který potřebuje ochránce
Izraelští vědci vyzkoušeli jednoduchý nápad. Dětem ve věku 4–6 let se silným strachem ze tmy dali plyšového pejska. Dítě mělo za úkol se o pejska starat a dávat pozor, aby se v noci nebál.
Studie zahrnula 104 dětí. Strach se zmenšil a zlepšil se i spánek. Menší strach vydržel i po půl roce. Stejně dobře fungovala i verze, kde měl pejsek dítě naopak chránit.
Doma to můžete zkusit s oblíbeným plyšákem. Dítě z vystrašeného dělá statečného. Pozor ale u miminek: do jednoho roku patří do postýlky jen miminko a napnuté prostěradlo. Žádné plyšáky, polštáře ani deky.
Knížka a hry ve tmě
Pomáhá i čtení. V americké studii četli rodiče dětem ve věku 5–7 let čtyři týdny knížku o chlapci, který přemohl strach ze tmy. Spolu s ní hráli hry, které knížka doporučuje. Úzkost se výrazně zmenšila u osmi z devíti dětí a víc nocí spaly ve své posteli. Byla to ale jen malá studie.
Větší maďarská studie se 73 dětmi ve věku 3–8 let to potvrdila. Hry byly hlavně hledání hraček nebo hraní ve tmě a uvolňování. Čím víc času rodina hrám věnovala, tím víc ubylo potíží při usínání a strachu z odloučení.
Podobně dopadla brazilská studie s dětmi, které kvůli strachu spaly s rodiči. Knížka spolu s plyšákem pomohla víc než čekání a výsledek vydržel i po třech měsících.
Takovou hru zvládnete i bez speciální knížky. Třeba hledání plyšáka v pokoji se zhasnutým světlem. Začněte v pološeru, s vámi vedle. Tmu přidávejte postupně. Hra má být zábava, ne zkouška odvahy.
Spí samo, nebo s námi?
Když se dítě bojí, je přirozené zůstat u něj, dokud neusne. Občas to nevadí. Odborníci ale upozorňují na dvě věci. Rodič u postele může strach nechtěně udržovat, protože dítě se naučí, že samo to nezvládne. A když se dítě spaní o samotě pořád vyhýbá, strach nemizí. Izraelská studie navíc zjistila, že děti se silným strachem ze tmy se v noci častěji budí a spí méně než jejich vrstevníci.
Neznamená to dítě nechat plakat. Pomáhají malé krůčky. Postupně u postele zůstávejte kratší dobu a dítě za každý odvážný krok pochvalte. Spát samo se dítě naučí, když zjistí, že to opravdu zvládne.
Kdy vyhledat pomoc
Většina strachů odezní sama. Psychologa nebo pediatra se ale zeptejte, když:
- strach trvá měsíce a nezmenšuje se,
- dítě kvůli němu skoro každou noc špatně spí nebo nemůže spát samo ani ve školním věku,
- bojí se i přes den a strach mu brání v běžném životě,
- přidávají se noční můry nebo strach začal po těžké události.
V nizozemské studii souvisely noční strachy zhruba u každého desátého dítěte s úzkostnou poruchou. Silný strach ze tmy jde ale dobře léčit. Přehled studií z posledních 25 let ukázal, že behaviorální a kognitivně-behaviorální terapie strachy výrazně zmenšuje. Často ji s dítětem doma vedou sami rodiče podle pokynů odborníka.
Co dělat, když dítě v noci budí zlý sen nebo noční děs, popisujeme v článku Noční můry a noční děsy u dětí. Na konec večera se hodí krátký vlídný příběh. Klidné kousky bez strašidel najdete mezi pohádkami na dobrou noc.
Zdroje:
- Muris a kol., Behaviour Research and Therapy 2001 – noční strachy dětí 4–12 let
- Gordon a kol., Behaviour Research and Therapy 2007 – noční strachy dětí a dospívajících
- Zisenwine a kol., Child Psychiatry and Human Development 2013 – noční strachy a rozlišení fantazie od reality
- Kushnir a Sadeh, Sleep Medicine 2011 – spánek předškoláků s nočními strachy
- Kushnir a Sadeh, European Journal of Pediatrics 2012 – plyšový pejsek proti nočním strachům
- Lewis a kol., Journal of Anxiety Disorders 2015 – knížka proti strachu ze tmy
- Kopcsó, Láng a Coffman, Child Psychiatry and Human Development 2022 – maďarská studie, hry ve tmě (CC BY 4.0)
- Rafihi-Ferreira a kol., Journal of Anxiety Disorders 2018 – knížka a plyšák u dětí spících s rodiči
- Lewis a kol., Clinical Child and Family Psychology Review 2021 – 25 let výzkumu nočních strachů
- AAP HealthyChildren 2023 – Nightmares, Night Terrors & Sleepwalking in Children
- NICHD Safe to Sleep – Ways to Reduce Baby's Risk (bezpečný spánek miminek)
Článek je informativní a nenahrazuje lékařskou péči.
Poslechnout si „Vítr ve vrbách – Na říčním břehu“Další články
