Zpívat dětem na dobrou noc je jeden z nejstarších zvyků, jaké lidé mají. Nikdo se ho neučí z knížek. A přesto ho vědci v posledních letech zkoumají s měřáky tepu i kamerami. Výsledek je povzbudivý: uspávanka opravdu zklidní miminko i rodiče. A nemusíte k tomu umět zpívat.
O hudbě, kterou si do postele pouštějí dospělí, píšeme v článku Hudba, zvuky přírody a ASMR na usínání. Tady jde o živý zpěv pro děti.
Ukolébavku pozná každý
Vědci z Harvardu vybrali nahrávky písní z 86 malých společností po celém světě. Byli mezi nimi lovci a sběrači, pastevci i drobní zemědělci. Pak pustili krátké, čtrnáctivteřinové úryvky 750 lidem z 60 zemí. Ti neznali jazyk ani kulturu, odkud píseň pochází.
Přesto dokázali poznat, která píseň slouží k uklidnění miminka. Stejně tak poznali píseň k tanci nebo píseň lásky. Ukolébavky mají zřejmě po celém světě něco společného, co lidé poznají podle samotné hudby.
Navazující velká studie téhož týmu ukázala, že hudba je v každé zkoumané společnosti. A péče o malé děti patří k typickým situacím, při kterých lidé zpívají.
S tím souhlasí i pokus, ve kterém miminka poslouchala ukolébavky z cizích zemí. Zklidnila se u nich víc než u jiných cizích písní. Podrobněji ho popisujeme v článku o hudbě na usínání.
Nejde o to co, ale jak
V Torontu zpívalo 30 maminek svým miminkům pořád dokola stejnou dětskou písničku. Jednou ji zpívaly jako ukolébavku, podruhé hravě. Vědci přitom měřili, jak moc je maminka i miminko rozrušené. Měřili to podle drobného pocení kůže.
- Při uklidňujícím zpěvu se zklidňovalo miminko i maminka. Čím déle zpívaly, tím víc.
- Při hravém zpěvu zůstávali oba stejně čilí a miminko se víc dívalo na maminku.
- Hravé verze byly rychlejší, vyšší a hlasitější. Maminky se u nich také víc pohupovaly.
Z toho plyne praktická věc: ukolébavkou se může stát skoro jakákoli písnička. Stačí ji zpívat pomaleji, tišeji a níž.
Zpěv utiší víc než mluvení
Jiný pokus stejných vědců zkoumal 136 miminek ve věku osmi a deseti měsíců. Rodič si s miminkem nejdřív hrál. Pak chvíli seděl bez hnutí s kamennou tváří, nejdéle minutu nebo dokud miminko nezačalo být mrzuté. Potom ho zkoušel uklidnit. Buď zpíval známou písničku, nebo neznámou písničku, anebo na něj živě mluvil.
- Po mluvení byla miminka mrzutější.
- Oba druhy zpěvu mrzutost zmírnily a miminka se víc dívala na rodiče.
- Známá písnička fungovala nejlépe a vyvolala i nejvíc úsměvů.
Proto se vyplatí zpívat pořád ty samé písničky. Dítě je zná a ví, co přijde. Podobně jako u pohádky, kterou chce slyšet pořád dokola.
Váš hlas je lepší než nahrávka
Pětiměsíční miminka poslouchala jeden až dva týdny doma novou písničku. Někomu ji zpíval rodič, jinému hrála z hračky. Později jim vědci ukázali dva cizí lidi, z nichž jeden zpíval tu známou písničku.
Miminka, kterým písničku zpíval rodič, se na takového člověka dívala déle. U miminek, která písničku slyšela z hračky, to nefungovalo. A to si melodii pamatovala i po osmi měsících. Autoři z toho usuzují, že písnička od blízkého člověka pro miminko něco znamená. Je to signál „tenhle člověk patří k nám“.
Velká americká studie s 272 předčasně narozenými miminky v 11 nemocnicích ukázala něco podobného. Muzikoterapeuti tam miminkům živě zpívali ukolébavky, které vybrali rodiče. Při ukolébavce se miminkům zpomalil tep a lépe pila. Rodiče cítili menší stres. Autoři přitom upozorňují, že nahraná hudba může miminka na jednotce intenzivní péče spíš přetěžovat.
Nahrávka tedy není chyba. Když ale můžete zpívat sami, živý hlas je víc než reproduktor.
Rytmus a houpání
K uspávance skoro vždy patří pohyb. Kolébka, houpání v náručí, pomalá chůze po pokoji. I to má oporu ve výzkumu:
- V Ženevě spali dospělí na pomalu se houpající posteli. Usnuli rychleji, spali hlouběji a méně se probouzeli než na posteli, která stála.
- Japonští vědci zjistili, že miminko nošené při chůzi rychle přestane plakat a zpomalí se mu tep. Při pouhém držení vsedě to tak nefungovalo.
- Navazující studie navrhla jednoduchý postup pro uplakané miminko: asi pět minut nosit v chůzi, pak pět až osm minut sedět s miminkem v náručí. Teprve potom ho opatrně položit. Je to ale zatím návrh, který potřebuje další ověření.
Pozor na dvě věci. Miminkem nikdy netřeste, ani když jste unavení a zoufalí. Prudký pohyb hlavičky může poškodit mozek. A spát ho ukládejte na záda do vlastní postýlky, ne k sobě do postele.
Britská zdravotní služba NHS navíc připomíná, že příliš mnoho houpání a zpívání může miminko naopak udržet vzhůru. Když to nefunguje, zkuste méně.
Zpěv pomáhá i rodičům
V italské studii zpívalo 83 maminek ukolébavky už v těhotenství a pak i po porodu. Proti 85 maminkám, které nezpívaly, hlásily méně pláče v prvním měsíci, méně stresu a silnější pouto s miminkem. Maminky ale do skupin nerozdělil los. Výsledek proto berte s rezervou.
Pevnější je britský pokus se 134 maminkami, které měly příznaky poporodní deprese. Losem je rozdělili do tří skupin: deset týdnů zpívání s miminky ve skupině, deset týdnů hraní s miminky ve skupině, nebo běžná péče. U maminek s výraznějšími příznaky se ve zpívající skupině nálada zlepšovala rychleji.
Zpívání tedy může být chvilka klidu i pro vás. Neléčí ale depresi. Pokud jste po porodu dlouho smutní, vyčerpaní nebo bez radosti, řekněte to lékaři nebo porodní asistentce.
Jak zpívat, i když „neumíte“
Miminko nehodnotí, jestli trefíte tón. Zajímá ho váš hlas, klid a to, že jste u něj.
- Zpomalte. Zpívejte pomaleji, než byste písničku zpívali normálně.
- Ztište se. Ukolébavka je spíš tichý hlas s melodií než koncert.
- Zkuste nižší tón. Vysoký a hlasitý zpěv patří spíš k hraní.
- Zpívejte pořád stejně. Jedna dvě písničky každý večer ve stejném pořadí. Stanou se signálem, že jde o spaní.
- Klidně broukejte. Nemusíte znát slova. Stačí melodie nebo „hají, hají“.
- Vymýšlejte. Zpívejte o tom, co dítě dnes dělalo, kdo už spí a kdo ještě ne. Klidně na známou melodii.
- Ke konci ztišujte. Poslední sloka může být skoro jen šepot. Pak zůstaňte chvíli potichu.
- Dýchejte pomalu. Pomalý zpěv sám zpomalí i váš dech. To se hodí, když je večer dlouhý.
Lidové ukolébavky, které znáte od babičky, jsou dobrá volba. Jsou krátké, opakují se a jejich melodie se snadno pamatují. Stejně dobře ale poslouží jakákoli klidná písnička, kterou máte rádi.
Starší děti
Ukolébavka nemusí skončit s miminkem. Pro batole i předškoláka může být písnička posledním krokem večerního rituálu. Po ní už jen zhasnout a říct dobrou noc. Jak takový rituál postavit, píšeme v článcích Večerní rituál pro děti a Jak uspat dítě.
Starší děti si často řeknou o pohádku místo písničky. I ta má podobný účinek: klidný hlas, pomalé tempo, známý konec. Proč na tom záleží, píšeme v článku Proč číst a vyprávět dětem před spaním. Když vám večer dojde hlas, pusťte dítěti některou z našich pohádek na dobrou noc nebo krátkých pohádek.
Kdy zpívání nestačí
- Miminko pláče dlouho a často, nedá se utišit a vy nevíte proč.
- Miminko špatně pije, má horečku nebo se vám zdá jiné než obvykle.
- Jste po porodu dlouho smutní nebo vyčerpaní a nic vás netěší.
Ve všech těchto případech se obraťte na pediatra nebo svého lékaře.
Zdroje:
- Mehr a kol., Current Biology 2018 – forma a funkce písní po celém světě
- Mehr a kol., Science 2019 – univerzálnost a rozmanitost písní
- Bainbridge a kol., Nature Human Behaviour 2021 – miminka a cizí ukolébavky
- Cirelli, Jurewicz a Trehub, Journal of Cognitive Neuroscience 2020 – uklidňující a hravý zpěv
- Cirelli a Trehub, Developmental Psychology 2020 – známé písničky utiší miminko
- Mehr, Song a Spelke, Psychological Science 2016 – melodie od rodiče
- Loewy a kol., Pediatrics 2013 – živá hudba a ukolébavky u předčasně narozených
- Perrault a kol., Current Biology 2019 – houpání a spánek dospělých
- Esposito a kol., Current Biology 2013 – zklidnění miminka při nošení
- Ohmura a kol., Current Biology 2022 – nošení a uspání uplakaného miminka
- Persico a kol., Women and Birth 2017 – ukolébavky v těhotenství a po porodu
- Fancourt a Perkins, British Journal of Psychiatry 2018 – zpívání a poporodní deprese
- NHS – Soothing a crying baby
- NICHD, Safe to Sleep – Ways to Reduce Baby's Risk
Článek je informativní a nenahrazuje lékařskou péči.
Poslechnout si „Vítr ve vrbách – Na říčním břehu“Další články
