Deset mýtů o spánku, kterým se věří

O spánku má každý svou zkušenost, a tak má i svůj názor. Od babiček, z internetu, od kolegů. Něco z toho platí, něco je napůl pravda a něco je mýtus.

V roce 2019 sestavila skupina amerických spánkových odborníků seznam dvaceti rozšířených mýtů o spánku. Hodnotili, nakolik jsou nepravdivé a nakolik mohou škodit zdraví. Vybrali jsme z jejich seznamu devět. Přidali jsme jeden sporný a jako bonus Měsíc.

1. „Mně stačí pět hodin“

Tohle je podle odborníků mýtus, který může škodit nejvíc. Dospělí potřebují podle amerického institutu NHLBI sedm až devět hodin spánku. Kdo spí pravidelně méně než sedm hodin, mívá víc zdravotních potíží.

Kdo tvrdí, že „vystačí s pěti hodinami“, si většinou jen zvykl na únavu. Proč, vysvětluje další bod.

2. „Na málo spánku si tělo zvykne“

Nezvykne. Odborníci tento mýtus řadí mezi ty nejnepravdivější. Když člověk spí málo, cítí se pár dní čím dál ospalejší. Pak si na pocit ospalosti zvykne a přestane ho tolik vnímat. Měření ale ukazují, že jeho výkon zůstává horší i po několika týdnech. Kolik spánku potřebujete a kdy jít spát, spočítá naše kalkulačka spánku.

3. „Kdo usne kdekoli a kdykoli, spí skvěle“

Zní to jako dar, ale často je to varovný signál. Kdo usne v autobuse, v kině i na poradě, obvykle má spánkový dluh. Nebo může mít poruchu spánku, třeba spánkovou apnoi. Odborníci tento mýtus hodnotili jako jeden z nejnepravdivějších.

4. „Spánek z týdne doženu o víkendu“

Tady je to složitější. Odborníci toto tvrzení nakonec do seznamu mýtů nezařadili. Delší spaní o víkendu trochu pomůže, když jste přes týden spali málo.

Pokus z Colorada z roku 2019 ale ukázal jeho hranice. Mladí zdraví dobrovolníci spali pět všedních dní jen pět hodin a o víkendu si přispali, kolik chtěli. Spánek z celého týdne ale nedohnali, o víkendu spali celkem jen asi o hodinu víc než obvykle. Když pak v dalších dnech zase spali málo, večer víc jedli, přibírali a jejich tělo hůř zpracovávalo cukr. Po víkendu se jim navíc vnitřní hodiny posunuly na později.

Lepší než dohánět je spát přiměřeně celý týden.

5. „Ve stáří člověk potřebuje méně spánku“

Starší lidé často spí méně. To ale neznamená, že potřebují méně. Americký Národní institut pro stárnutí (NIA) uvádí, že starší lidé potřebují zhruba stejně spánku jako ostatní dospělí, tedy sedm až devět hodin. S věkem se ale spánek mění. Bývá lehčí a častěji se přerušuje. Víc v článku Spánek ve stáří.

6. „Ležet se zavřenýma očima je skoro jako spát“

Není. Odpočinek v posteli je příjemný, ale mozek přitom neprochází hlubokým spánkem ani snovou fází. A právě ty tělo a mozek potřebují.

7. „Když nejde usnout, je nejlepší vydržet v posteli“

Tohle je opak toho, co radí spánkoví lékaři. Když se dlouho převalujete, mozek si postel spojí s bděním a nervozitou. Lepší je vstát, jít do jiné místnosti a vrátit se, až přijde ospalost. Jak na to, popisujeme v článcích Když nejde usnout a Vzbudili jste se ve tři ráno?

8. „Sklenička před spaním pomáhá spát“

Napůl pravda, a proto je to tak zrádné. Alkohol opravdu pomůže rychleji usnout. Přehled všech známých studií z roku 2013 ale ukázal, že ve druhé polovině noci spánek narušuje. Navíc oddálí snovou fázi spánku a při vyšších dávkách ji i zkrátí. Ráno pak nejste odpočatí, i když jste rychle usnuli. Víc v článku Kofein, alkohol a jídlo večer.

9. „Chrápání je neškodné, jen ruší partnera“

Občasné tiché chrápání neškodí. Časté hlasité chrápání ale může být příznakem spánkové apnoe. Při ní se dýchání ve spánku opakovaně zastavuje. Americký institut NHLBI mezi její příznaky řadí právě hlasité chrápání, lapání po dechu a dech, který se zastavuje a zase rozbíhá. Často o tom člověk neví, dokud mu to neřekne někdo jiný. Víc v článku Chrápání a spánek ve dvou.

10. „Ve spánku mozek odpočívá a nic nedělá“

Tenhle mýtus odborníci označili za úplně nepravdivý, a to jednomyslně. Americký Národní institut pro neurologické poruchy (NINDS) píše, že mozek i tělo zůstávají ve spánku pozoruhodně aktivní. Ve spánku si mozek ukládá nové vzpomínky. Podle novějších zjištění se v něm také uklízí a odplavují se látky, které se nahromadily přes den. Proto spánek není ztracený čas.

Bonus: Za úplňku se spí hůř?

O vlivu Měsíce na spánek se mluví odedávna. V roce 2013 švýcarští vědci znovu prošli data z laboratoře. Lidé za úplňku usínali asi o pět minut déle, spali asi o dvacet minut méně a měli méně hlubokého spánku. Studie ale byla malá.

O rok později jiný tým prověřil mnohem větší soubor dat a žádný vliv nenašel. Vědci se o to dál přou. Pokud tedy za úplňku spíte hůř, může to mít úplně obyčejnou příčinu: světlo v ložnici, nebo to, že na úplněk čekáte. Pomoct mohou dobré závěsy.

Co si z toho vzít

Většina mýtů má společné jádro: spánek se nedá ošidit. Nedá se natrvalo zkrátit, „doplnit“ o víkendu ani nahradit ležením nebo skleničkou. Nejlépe funguje pravidelnost. Kde začít, shrnuje článek Spánková hygiena: 10 pravidel.

A pokud se vám večer honí hlavou myšlenky, zkuste místo převalování klidný hlas. Pusťte si příběh na usínání nebo povídku k poslechu s časovačem a zhasnutým displejem.

Poslechnout si „Vítr ve vrbách – Na říčním břehu“Další články