Proč se nám zdají sny a co s nimi

Ráno se probudíte a ještě chvíli jste jinde. Letěli jste nad městem, hledali ztracený klíč nebo seděli ve staré škole. Pak vstanete a sen se rozplyne. Do snídaně z něj nezbude skoro nic.

Sny se zdají každému

Sní každý člověk. Podle amerického Národního ústavu pro neurologické poruchy (NINDS) strávíme sněním asi dvě hodiny každou noc. Většinu snů si ale nezapamatujeme. Kdo tvrdí, že se mu nic nezdá, spíš jen zapomíná.

Spánek běží v cyklech. Jeden trvá zhruba 80 až 100 minut a za noc jich proběhne čtyři až šest. Každý cyklus končí fází, které se říká REM spánek. Oči se v ní pod víčky rychle pohybují a mozek je skoro tak čilý jako ve dne. V této fázi jsou sny nejživější. Zdát se může i v jiných fázích, ale sny tam bývají méně živé.

Fáze REM se k ránu prodlužuje. Poslední může trvat až hodinu. Proto se nejbarvitější sny, a také zlé sny, zdají hlavně v poslední třetině noci.

Proč se ve snu nehýbeme

Ve snu běžíte, ale tělo leží klidně. Mozek totiž ve fázi REM dočasně ochromí svaly rukou a nohou. Je to pojistka, abychom své sny nepředváděli. Dýchání a oči přitom fungují dál.

Někdy se tahle pojistka zpozdí a přetrvá chvíli po probuzení. Člověk je vzhůru, ale nemůže se hnout. Tomu se říká spánková obrna a věnujeme jí samostatný článek Spánková obrna.

K čemu sny jsou

Přesně to nikdo neví. Vědci mají několik vysvětlení a žádné zatím nevyhrálo.

• Zpracování dne. Do snů často pronikají věci, které jsme ten den zažili. Kdo je ve stresu nebo má úzkost, mívá podle NINDS častěji děsivé sny.
• Třídění vzpomínek. V jednom pokusu se lidé učili hledat cestu ve virtuálním bludišti. Pak si zdřímli. Ti, kterým se o bludišti zdálo, si po spánku vedli výrazně lépe. Kdo na bludiště jen myslel v bdělém stavu, takový náskok neměl. Byla to malá studie, ale naznačuje, že sen může být odrazem toho, jak si mozek ve spánku ukládá nové zkušenosti.
• Práce s pocity. Část mozku, která zpracovává emoce, je ve fázi REM velmi aktivní. Proto bývají sny tak silně citově zabarvené.

Podobně to vypadá i s posloucháním: lidem, kteří usínali u audioknihy, se o ní pak často zdálo. Víc o tom píšeme v článku Audioknihy a podcasty při usínání.

Znamenají sny něco?

Snáře slibují, že had znamená zradu a ztracený zub nemoc. Pro takové výklady neexistuje žádný vědecký důkaz. I mezi psychology se vede spor. Jedni věří, že sny o člověku něco prozrazují. Jiní považují jejich obsah za příliš nahodilý.

Rozumný přístup je jednoduchý: sen může ukázat, co vás zrovna trápí nebo těší, ale nepředpovídá budoucnost. Když se vám zdá o zkoušce, nejspíš na ni myslíte. Nic víc v tom hledat nemusíte.

Proč si někdo sny pamatuje a jiný ne

Lidé se v tom hodně liší. Ve francouzské studii si „snílci“ vybavili asi pět snů týdně, zatímco jiní jen jeden za dva týdny. Některé části mozku byly u těch prvních čilejší ve spánku i v bdělém stavu. Vědci se domnívají, že se takoví lidé v noci snáz na chvilku probudí. A sen si zapamatujeme hlavně tehdy, když se z něj probudíme.

Chcete si sny pamatovat víc? Pomůže pár věcí:

• Po probuzení zůstaňte chvíli ležet se zavřenýma očima a sen si v duchu přehrajte.
• Mějte u postele papír a tužku. Zapište si i útržek. Sen se z paměti rychle vytrácí.
• Probouzejte se pozvolna. Ostrý budík vás ze snu vytrhne a sen zmizí rychleji.

Pokud vás sny naopak budí a obtěžují, nesnažte se je hlídat. Zapisování snů je pro zvědavce, ne pro ty, kdo potřebují klid.

Když se vrací zlý sen

Zlý sen občas zažije polovina až většina dospělých. Bývá to častější ve stresu, po náročném období, při nepravidelném spánku nebo když jste přetažení. Zlé sny mohou zesílit i některé léky, například na tlak nebo proti depresi. Spánek narušuje také alkohol před spaním. Víc v článku Kofein, alkohol a jídlo večer.

Co pomáhá:

• Pravidelný spánek a klidný večer. Přetažený mozek sní divočeji. Základy najdete ve Spánkové hygieně.
• Po probuzení z můry se zklidněte. Rozsviťte tlumené světlo, napijte se vody, pár minut zhluboka dýchejte. Postup najdete v článku Dechová cvičení a uvolnění svalů.
• Přepište si konec. Odborníci na spánek používají metodu zvanou nácvik nového konce (imagery rehearsal therapy). Ve dne si zlý sen zapíšete. Pak ho přepíšete tak, aby skončil jinak a méně děsivě. Novou verzi si pak v duchu opakujete. Americká akademie spánkové medicíny ji jako jedinou metodu výslovně doporučuje pro léčbu častých nočních můr.

Na zklidnění po zlém snu se hodí i klidný hlas. Pusťte si některý z příběhů na usínání. Jsou dlouhé, pomalé a bez napětí. O zlých snech u dětí píšeme v článku Noční můry a noční děsy u dětí.

Kdy k lékaři

• Zlé sny vás budí často a bojíte se jít spát.
• Kvůli nim jste přes den unavení nebo nemůžete fungovat.
• Zlé sny se vracejí po otřesném zážitku, například po nehodě nebo napadení.
• Začaly po nasazení nového léku.
• Ve spánku kopete, máváte rukama nebo křičíte a odpovídá to tomu, co se vám zdá. Může jít o poruchu chování ve spánku REM, která potřebuje vyšetření.

Častým nočním můrám, které berou spánek, se říká porucha nočních můr a dobře se léčí. Začněte u praktického lékaře.

Poslechnout si „Vítr ve vrbách – Na říčním břehu“Další články