Otevřete oči. Vidíte pokoj, skříň, šero za oknem. Chcete se otočit, ale tělo neposlouchá. Nemůžete zvednout ruku ani zavolat. Na hrudi cítíte tíhu a u dveří jako by někdo stál. Po chvíli to povolí a vy se prudce posadíte.
Pokud jste to zažili, nejste sami. Je to spánková obrna (odborně spánková paralýza). Vypadá strašidelně, ale sama o sobě je neškodná.
Co se při ní děje
Když se nám zdají sny, mozek dočasně ochromí svaly rukou a nohou. Je to pojistka, abychom své sny nepředváděli. Víc o tom píšeme v článku Proč se nám zdají sny.
Při spánkové obrně se tahle pojistka objeví ve špatnou chvíli: při usínání nebo při probouzení. Mysl už je vzhůru, ale svaly ještě „spí“. Člověk si všechno uvědomuje, jen se nemůže hnout.
Dýchání přitom funguje normálně. Pocit, že se dusíte nebo že vás něco tlačí, je nepříjemný, ale dech se nezastaví. Obrna trvá několik sekund, nanejvýš pár minut, a pak sama odezní.
Proč to bývá tak děsivé
Mozek je napůl ve snu. Proto spánkovou obrnu často provázejí velmi živé přeludy. Lidé popisují, že:
- v pokoji je někdo nebo něco,
- cítí tlak na hrudi, jako by na nich něco sedělo,
- slyší kroky, hlasy nebo šum,
- mají pocit, že se vznášejí.
Tyhle zážitky jsou tak skutečné, že je lidé po staletí vysvětlovali nadpřirozenem. Ve slovanském folkloru je známá můra. Podle pověstí chodí v noci ke spícím, sedá jim na prsa a dusí je. Odtud máme i slovo noční můra. Popis se nápadně podobá tomu, co dnes nazýváme spánkovou obrnou. Příbuzné postavy znají i Němci a národy na Balkáně.
Pomáhá vědět, že nejde o nic nadpřirozeného ani nebezpečného. Je to jen spánek a bdění, které se na chvíli překrývají.
Jak častá je
Častější, než se myslí. Souhrn 35 studií s více než 36 000 lidmi ukázal, že spánkovou obrnu aspoň jednou v životě zažilo asi 8 lidí ze 100. U studentů to byla více než čtvrtina. Častější byla také u lidí s úzkostí, hlavně s panickou poruchou.
Obvykle se poprvé objeví v dospívání, mezi 14. a 17. rokem. Nejčastěji ji lidé zažívají mezi dvacítkou a čtyřicítkou. Někdo jen jednou za život, jiný několikrát do roka. Bývá i v rodinách.
Co ji spouští
Přesnou příčinu nikdo nezná. Spánkovou obrnu ale zjevně podporuje:
- nedostatek spánku,
- nepravidelný režim, například práce na směny nebo jet lag,
- stres, úzkost a otřesné zážitky (častá je u posttraumatické stresové poruchy),
- spaní na zádech,
- nespavost a další poruchy spánku.
Co dělat, když přijde
Ve chvíli obrny se nejvíc hodí klid. Zkuste tohle:
- Připomeňte si: „Je to spánková obrna. Za chvíli to přejde.“ Tahle věta pomáhá zmírnit paniku.
- Hýbejte něčím malým. Zkuste pohnout prstem na ruce nebo na noze. Malý pohyb často celé tělo „probudí“.
- Dýchejte pomalu a zhluboka. Dýchání máte pod kontrolou, i když zbytek těla ne.
- Zaměřte pohled na jedno místo v pokoji, třeba na lampu.
Obrnu může ukončit i dotek nebo hlas druhého člověka. Pokud ji zažíváte častěji, řekněte o ní partnerovi. Bude vědět, co se děje, a nevyleká se, když ho v noci probudíte.
Až obrna povolí, klidně se posaďte, rozsviťte tlumené světlo a pár minut se vydýchejte. Spát se pak dá znovu. Pomoct může i klidný hlas: pusťte si některý z příběhů na usínání.
Jak jí předcházet
Spánková obrna se nejčastěji vrací po špatných nocích. Nejlepší prevence je proto dobrý a pravidelný spánek:
- Spěte 7 až 9 hodin a chodte spát i vstávat zhruba ve stejnou dobu.
- Nespěte na zádech. Na zádech přichází obrna častěji. Zkuste usínat na boku.
- Večer vynechejte kofein, alkohol, cigarety a těžké jídlo. Víc v článku Kofein, alkohol a jídlo večer.
- Zkroťte stres. Pomáhá pohyb přes den a klidný večer. Tipy najdete v článku Starosti před spaním.
Další základy dobrého spánku shrnuje článek Spánková hygiena.
Kdy k lékaři
Většinou léčba potřeba není. K lékaři ale zajděte, když:
- Kvůli obrně se bojíte jít spát nebo vás trápí úzkost.
- Jste unavení přes den, protože kvůli ní špatně spíte.
- Obrnu doprovází nezvladatelná ospalost přes den, náhlé usínání nebo náhlé ochabnutí svalů při smíchu či leknutí. To mohou být známky narkolepsie, která potřebuje vyšetření ve spánkové laboratoři.
- Objevila se po změně léků.
Praktický lékař může léčit nespavost nebo úzkost, které obrnu spouštějí. Pomáhá také kognitivně-behaviorální terapie. Pokud to nestačí, odborník na spánek někdy nasadí lék v malé dávce.
Zdroje:
- AASM, Sleep Education – Sleep Paralysis (2020)
- NHS – Sleep paralysis
- NINDS – Brain Basics: Understanding Sleep (ochrnutí svalů ve fázi REM)
- NINDS – Narcolepsy (spánková obrna, kataplexie)
- Sharpless & Barber, Sleep Medicine Reviews 2011 – jak častá je spánková obrna
- Denis, French & Gregory, Sleep Medicine Reviews 2018 – co souvisí se spánkovou obrnou
- Sleep Foundation – Sleep Paralysis (co dělat během epizody)
- Wikipedie – Můra (mytologie)
Článek je informativní a nenahrazuje lékařskou péči.
Poslechnout si „Vítr ve vrbách – Na říčním břehu“Další články
